Vánoce se kvapem blíží, už za měsíc je tu Štědrý den! V tomto čase jsou již naše domovy slavnostně vyzdobeny a my si tak můžeme užívat krásnou adventní dobu. Rozhodla jsem se Vám dnes připomenout nejznámější vánoční zvyky, hlavně v oblasti tradičních dekorací. Co se používalo dříve a co nyní a jaký to má smysl a význam? Možná se i Vy v tomto článku dozvíte něco nového.
Již v době adventu si lidé zdobí své domovy a tyto dekorace ponechávají většinou do Tří králů (6. ledna). Takovou ozdobou je například jmelí, které má podle tradice do domu přinášet štěstí, požehnání a plodnost. Polibek pod zavěšenou větvičkou pak zajistí pevnou lásku minimálně do dalších Vánoc. Další hezkou přírodní dekorací jsou větvičky cesmíny a břečťanu, které dle keltské tradice chrání obydlí před čarodějnicemi a zlými duchy.
Zhruba měsíc před Vánocemi se také začíná péci vánoční cukroví. Tato tradice je v Čechách jedna z nejstarších, první zmínky o pečení vánočních perníčků pocházejí zhruba z 12. století. Adventní čas je dobou, po kterou toto typické pečivo musí ležet, aby změklo. Perníčky se kromě konzumace používají také k ozdobení stromku, můžeme se setkat také s perníkovými adventními věnci, betlémy apod. Pečení cukroví k předvánoční době neodmyslitelně patří, spojuje rodinu, která v příjemné voňavé atmosféře při poslechu a zpěvu koled prožívá radost z nadcházejících svátků.
V předvánočním čase si děti také otevírají tradiční adventní kalendáře, kdy se v každém okénku skrývá nejčastěji kousek čokolády ve tvaru vánoční ozdoby, zvonku, stromku aj. symbolů tohoto období. Kromě dětských adventních kalendářů je možné zakoupit i jiné verze například variantu se šperky, ozdobami na stromek nebo adventní kalendář jako originální vánoční přání.
Spíše moderní tradicí je výzdoba domovů rostlinou zvanou Vánoční hvězda. Tato rostlina pochází z Mexika a v češtině má krásný název – pryšec nádherný. Také se jí říká Poinsettie podle prvního velvyslance USA v Mexiku J. R. Poinsetta, který ji do své domoviny v roce 1825 jako první dovezl. I přes mnoho různých návodů k jejímu správnému pěstování a uchování do dalších let se málokdy podaří tuto rostlinu povzbudit k dalšímu kvetení.
Těsně před samotnými vánočními svátky, v předvečer Štědrého dne, se pečou vánočky, zdobí vánoční stromky a staví betlémy. V některých evropských zemích, jako například v Itálii, se stromky nezdobí, takže tam mají betlémy s jesličkami v podstatě funkci hlavního symbolu Vánoc.
Další typickou vánoční dekorací je mísa s ovocem. I když si to dnes již málokdo uvědomuje, jedná se o hluboce zakořeněnou tradici, která znamená jakousi modlitbu za dobrou úrodu a přání, aby i další rok byl minimálně stejně štědrý jako ten stávající. Dříve bylo na míse hlavně tradiční české ovoce, jablka a hrušky, doplněné ořechy. V průběhu let a s rozvojem obchodu se na vánoční mísy dostalo i ovoce tropické – citrusové plody, banány, ananas, datle a fíky. Mísa plná nádherného, čerstvého barevného ovoce tak dnes symbolizuje především dostatek, hojnost a blahobyt.
Ale hlavním symbolem Vánoc je u nás jednoznačně vánoční stromek. Tato tradice má svůj původ v pradávném zdobení příbytků chvojím na ochranu před vším zlým. Neopadavé a stále zelené větve jehličnanů jsou jakýmsi symbolem věčného života. Nejprve byly stromky zavěšovány špičkou ke stropu, později byly zavěšovány špičkou dolů. Zdobilo se především ovocem (i sušeným), ořechy, stužkami, slámovými ozdobami a drobným pečivem či perníčky. Současnou podobu vánočního stromku s osvětlením známe přibližně od 19. století.
Jaké zvyky dodržuje Vaše rodina? Podělte se s námi o další tipy v komentáři.
