Vánoční pečení je v plném proudu. Jestlipak víte, že naše tradiční cukroví je opravdu originální českou specialitou? V podobě, v jaké ho známe, se začalo péci zhruba po 2. světové válce, ale první zmínky o něm se objevují již během 19. století. Tenkrát však patřilo pouze do bohatých domů, protože jeho součástí byla tehdy velmi vzácná koření. A jaké dezerty se na Vánoce jedí u našich sousedů? Trochu jsem zapátrala a připravila pro Vás pár malý přehled. Dozvědět se něco nového je vždy zajímavé 😊.

V Německu je tradičním vánočním dezertem štola. Ta je dobře známá i u nás, lze jej koupit téměř v každém supermarketu. Sladká štola s oříšky, kandovaným ovocem nebo kousky marcipánu je hojně posypaná moučkovým cukrem. Naši polští sousedé zase milují medovo-makové sušenky a také pečený sladký uzel se skořicí zvaný babka. V Litvě o Vánocích zobají kuciukai, malé, sladké pečivo s mákem.

Možná nevíte, že specialitou Francouzů je „sladké poleno“ neboli bûche de Noël. Tento tradiční francouzský vánoční dezert skutečně vypadá jako polínko. Jedná se o piškotovou roládu plněnou máslovým krémem. Její povrch je potřený čokoládovým krémem a aby skutečně připomínala poleno, vyrývá se do něj ještě vidličkou struktura stromové kůry. Na závěr se popráší moučkovým cukrem (sněhem). Někdy se ještě zdobí marcipánovými houbičkami a iluze lesa je pak téměř dokonalá.

V Itálii se na Vánoce peče speciální bábovka zvaná panettone. Vzdušné kynuté těsto obsahuje rozinky a kandované ovoce. Podává se se sladkými dezertními víny, likéry nebo s cappuccinem. V některých regionech Itálie se také servíruje s krémem z mascarpone, vajec a sušeného nebo kandovaného ovoce.

V Dánsku se na Vánoce připravuje ve speciální pánvi aebleskiver, malý plněný koblížek posypaný moučkovým cukrem. Ve Švédsku je zase tradičním dezertem risgrynsgrot, sladká rýžová kaše připravovaná s jednou mandlí a teprve poté servírovaná do jednotlivých misek. Kdo mandli ve svém dezertu objeví, dostane ještě jeden speciální dárek. K finským Vánocům patří rýžový pudink nazývaný riisipuuro, který se zdobí šlehačkou a sušeným ovocem. Chuť mu dodává zimní koření jako je skořice a muškátový oříšek. A stejně jako ve Švédsku se do něj dává jedna mandle. Kdo ji ve své porci najde, bude mít po celý následující rok štěstí.

Ve Velké Británii mají speciální vánoční dort, který se připravuje z velkého množství sušeného ovoce. Peče se šest týdnů před Vánoci a aby do svátků vydržel a také se správně uležel, prolije se po upečení sklenicí brandy. Před podáváním se ještě zdobí marcipánem nebo cukrovou polevou. Výborné jsou také mince pies, které trochu připomínají naše cukroví. Malé křehké koláčky jsou plněné voňavou ovocnou náplní z rozinek, sultánek, kandovaného a sušeného ovoce, proslazované kůry, cukru, koření a brandy.

Ve Španělsku a v Latinské Americe jedí na Vánoce jako sladkou tečku marcipánové koláčky a sušenky a také churros, hranolky ze smaženého koblihového těsta obalené v cukru a skořici.

V Austrálii a Novém Zélandu se o Vánocích podává dort Pavlova. Připravuje se z vyšlehaných bílků a velkého množství cukru. Správná Pavlova by měla být na povrchu křupavá a uvnitř měkká. Povrch dortu se zdobí šlehačkou a čerstvým ovocem. Samozřejmostí je tu rozkrájené kiwi, které se výborně kombinuje například s jahodami.