Jaro k nám vtrhlo se vší svou nádherou, ale stejně jako v minulých letech, poněkud překotně. Z chladné zimy a teplot kolem nuly tu najednou máme dvacítky, všechno kvete, pučí a bzučí 😊. To je samozřejmě příjemné, ale zároveň je na místě i opatrnost. Ráno a večer je znát, […]
Konečně je tu opravdové jaro, slunce září a hřeje, teploty atakují dvacítku a příroda se probouzí. Jako mávnutí kouzelného proutku je během pár dnů vše v plném květu, což asi nedělá radost alergikům, ale jinak se všichni z krásného počasí radujeme. Já osobně mám hned lepší náladu […]
Lidé se často rozdělují na dva tábory podle různých názorů. Ať už jde o milovníky psů a koček nebo fotbalu a hokeje, každý má spoustu argumentů, proč právě jeho názor je ten pravý a správný. A tak stejně jako existují lidé, pro které jsou nejoblíbenějšími svátky v roce Vánoce, existuje i tábor příznivců Velikonoc.
Kromě toho, že jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem, jsou také obdobím mnoha lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisí jen volně. My si jen vysvětlíme základní velikonoční pojmy a pak se soustředíme především na ty zvyky, které slaví všichni bez rozdílu, na tradice, jež jsou doma v Česku i na Slovensku a symbolizují především příchod jara, radost, zábavu a veselí dětí i dospělých.
Velikonoce jsou tzv. pohyblivé svátky, protože se slaví každý rok v jiném čase. Nicméně jistá pravidelnost zde je. Boží hod velikonoční připadá totiž vždy na první neděli po prvním jarním úplňku. Velikonoční svátky se tak mohou slavit v době od předposledního týdne v březnu až po první polovinu dubna. Týden před tzv. božíhodovou nedělí a velikonočním pondělím se nazývá pašijový a každý den v něm má své vlastní jméno a význam.
Modré pondělí a Šedivé úterý jsou obecně trochu méně známé dny. Většinou se začínalo s domácí přípravou na svátky úklidem, vymetal se prach a pavučiny. O Škaredě středě se nesmíme škaredit, mohlo by nám to zůstat! Někdy je středa zvaná též Sazometná, což odkazuje opět na úklid domácností a vymetání popele a sazí. Také o Zeleném čtvrtku bychom měli být veselí a hlavně – jíst celý den zeleninu, nejlépe zelenou. Velký pátek je pak dnem, kdy se podle legendy otevírají poklady ve skalách a vůbec je celý magický a kouzelný.
Velký pátek nám uvozuje finální dny Velikonoc, sobotu, neděli a pondělí. Na Bílou sobotu se pletou pomlázky a chystají vajíčka, která budou sloužit jako odměna koledníkům. Neděle velikonoční aneb Boží hod to je zase ten správný čas na vaření a pečení tradičních pokrmů, o kterých si podrobněji povíme dále.
Vrcholem velikonočního týdne je, hlavně pro koledníky, pondělí, kdy se vyráží na pomlázku. Každá žena a dívka by měla být pošlehána spletenými čerstvými vrbovými pruty, aby byla následující rok zdravá a svěží. Za pomlázku se mužům a chlapcům děkuje vařenými, obarvenými a ozdobenými vajíčky (a ve velké většině domácností se dospělým mužům nalije sklenka něčeho ostřejšího). Součástí této tradice může být i polévání vodou, které je různé kraj od kraje. Někde polévají muži ženy a někde je to i naopak.
Důležitou součástí Velikonoc je výzdoba. Vyzdobit si svou krásně uklizenou domácnost je pro každou hospodyňku velkou radostí. Jaro je symbolem znovuzrození, a tak jsou kromě květin a pomlázek hlavními motivy vajíčka a mláďata.
Ta se vyskytují ve všech možných podobách, třeba jako motivy na bytovém textilu jako ubrusech, záclonách či polštářích nebo samostatně jako figurky či závěsné dekorace. Svátky jara tedy vítáme s uklizenou domácností plnou květin, kraslic, beránků, zajíčků, kuřat a housat 😊.
Neděle aneb Boží hod velikonoční je čas na pečení beránka a dalších typických pokrmů, které se mohou v různých oblastech lišit. Jedním z nejoblíbenějších pokrmů je nádivka zvaná též hlavička, jejíž nejdůležitější součástí je uzené maso, česnek, různé zelené bylinky včetně kopřiv a špenátu, bílé pečivo, koření a samozřejmě vejce.
V mnoha domácnostech se také často připravuje velikonoční pečeně, kterou bývá, podobně jako na Boží hod vánoční, hlavně pernatá drůbež jako je kachna nebo krůta. Oblíbenou velikonoční pečínkou je také jehněčí s česnekem. K pečením se připravuje hlavně čerstvý špenát, který spolu s různými zelenými bylinkami symbolizuje jaro.
Pokud nepečete beránka, nemáte formu nebo vám jeho, většinou piškotové, těsto nechutná, zkuste si upéci mazanec. Ten se zadělává na Bílou sobotu a těsto je stejné jako na vánočku. Dalším typickým velikonočním pečivem jsou jidáše. Tato sladká pochoutka ve tvaru válečků je také z kynutého těsta, oslazeného medem.
Věděli jste vše nebo Vám náš článek poskytl nějakou novou informaci?
