Také jste si všimli, že v poslední době vám už nikde nedají igelitovou či mikrotenovou tašku zadarmo? A vydat denně dvě a až pět korun za kus igelitu, to už se každému nechce. Toto nové nařízení má za cíl ochránit přírodu a snížit zaplňování našeho životního […]
Květen a červen to jsou měsíce chřestu. Stejně jako loni, i letos vám přináším recepty, které jsme si oblíbili ať už já nebo moji kolegové. A protože letošní chřestová sezóna už bude trvat jen přibližně dva týdny, rozhodla jsem se doslova na poslední chvíli pro […]
Je tu druhá květnová neděle, a to se u nás slaví Den matek. Oficiálně se tento svátek oslavuje už přes 100 let, v roce 1914 jej v USA ustanovil prezident Woodrow Wilson. U nás byla jeho velkou propagátorkou Alice Masaryková, byť byl po druhé světové válce postupně vytlačován mohutnými oslavami Mezinárodního dne žen 8. 3. Po roce 1989 se však vrátil a výborně ujal. Ne všechny země jej ale slaví ve stejném čase, jindy se například slaví ve Velké Británii a jindy v arabských zemích.
U nás patří Den matek k mimořádně oblíbeným svátkům, a protože v této době již bývá hezké počasí, chci vás, po vzoru Geralda Durella, pozvat na piknik. Možná někteří z vás tuto povídku známého britského spisovatele a přírodovědce znáte. Mimořádně vtipně v ní vylíčil právě oslavu Dne matek. On a jeho tři sourozenci se rozhodli svou maminku v tento den potěšit a uspořádat jí hezkou oslavu – piknik. Paní Durellová tak již od brzkého rána vařila, pekla, smažila a chystala dobroty do piknikových košů, aby ji nakonec málem nechali doma. A i další průběh dne je pro tuto rodinu zcela typický.
My se ale nebudeme řídit jejich příkladem a vše připravíme sami. Jistě víte, co má vaše maminka ráda, a tak nebude problém jídlo nachystat. Samozřejmě ideální jsou různé formy studeného občerstvení tedy šunky, salámy, sýry, paštiky, zelenina a pečivo. A nezapomeňte ani na sladkou tečku v podobě dezertu a ovoce. Jak ale vše dobře zabalit a uchovat, když venku zrovna panuje teplé a slunečné počasí?
Šikovným pomocníkem může být piknikový košík. A když má ještě termo úpravu, kdy udrží stabilní chladnou teplotu, je vyhráno. Všechny slané i sladké lahůdky, které je třeba uchovat v chladu, do něj můžete směle naskládat. Košík je mimořádně elegantní a stabilní, v nadčasovém designu, s izolační fólií a příjemně měkkou rukojetí. Po použití jej můžete dokonce složit.
Pokud chcete připravit i nějaké teplé pokrmy, nabízí se možnost uložení v praktických termo mísách. Na uchování a přepravu teplého jídla jsou přímo senzační. Mají totiž jednu velkou výhodu, otevírají se pomocí tlačítka pouze jedním prstem! Víko je přitom odnímatelné, takže si budete moci nabírat ze všech stran.
Jestli máte rádi vejce, ať již naměkko či natvrdo, určitě také budete chtít, aby zůstala teplá. S termo obaly to bude hračka. Kromě toho, že vajíčka uchovají v příjemné teplotě, ve svých svěžích barvách navíc krásně vypadají na stole i na piknikové dece. A když jsme u té deky, tu určitě nezapomeňte, protože bez ní by nebyl piknik piknikem. Co třeba tuhle hřejivou flísovou s motivem oveček?
A na závěr každého pikniku by měla přijít káva, kdy si nejen vychutnáte dezert, ale můžete předat mamince i nějaký malý dárek. A káva v krásné nostalgické termo konvici s báječnou vlastnoručně upečenou bábovkou je takovým dárkem už vlastně i sama o sobě! Ať si to vaše maminka letos užije!
Čím jste potěšili dnes maminku Vy?
Udělat si čas na příjemné posezení u kávy s rodinou či přáteli, něco dobrého si upéci a strávit pár hezkých momentů, to je radostí v každém ročním období. Jistě to máte rádi stejně, jako já. Po celodenním shonu nebo i o nabitém víkendu je vždy tak milé […]
Pochutnejte si na jaru! Usaďte sena své zahrádce, terase či balkóně a pochutnejte si na svěžím jarním salátu. Právě na jaře se Vám budou hodit vitamíny a minerály, které čerstvá zelenina nabízí. Doplňte tento salát čerstvým celozrnným pečivem a získáte chutnou, lehkou a zdravou večeři. […]
Letos jsme tu sice už nějaké recepty na saláty měli, ale já si říkám, že zeleniny není nikdy dost, zvláště v našich končinách. Česká strava má, co se týká zdraví, určitě co dohánět. Naše kuchyně se té oficiálně nejzdravější – středomořské – bohužel ani neblíží. Máme zkrátka rádi tučné maso, smetanové omáčky a knedlíky. Když kuře, tak na paprice nebo grilované, a ani zdravý králík hutné smetaně neunikne. Dejme si tedy salát místo večeře alespoň obden, co říkáte?
JARNÍ SALÁT S DIJONSKOU ZÁLIVKOU
Když se řekne salát, spousta z nás si představí ten klasický, zelený, hlávkový. Proto jsem vybrala recept právě z něj. Připravte si rovnou dva, protože tenhle salát je vážně skvělý. Dále budete potřebovat dva svazky ředkviček, tedy asi dvacet kusů, jednu kedlubnu, jednu větší mrkev, několik jarních cibulek a česnek, ideálně medvědí, pokud ho neseženete, pak samozřejmě stačí klasický, asi dva větší stroužky. Na zálivku budete potřebovat dvě lžíce dijonské hořčice, špetku soli, špetku cukru, šťávu z čerstvého citronu a olivový olej.
Salát dobře omyjeme, odstředíme z něj vodu a natrháme jej na malé kousky. Přidáme omyté a na kolečka nakrájené ředkvičky, nasekanou jarní cibulku a stejně upravený medvědí česnek. Mrkev a kedlubnu nastrouháme na nudličky. Všechny připravené suroviny smícháme a dochutíme zálivkou. Po smíchání se zálivkou salát ihned podáváme. Pokud jej nebudeme hned konzumovat, ale připravujeme jej například ke grilování, pak zálivku necháme do poslední chvíle zvlášť. Jinak by salát povadnul a změknul.
NÁŠ TIP: Vyzkoušejte multifunkčního pomocníka, ve kterém můžete zeleninu omýt, nechat okapat i nakrájet. Na medvědí česnek a jiné zelené bylinky můžete zase použít praktickýmlýnek.
PRAVÝ ŘECKÝ SALÁT SE SÝREM FETA 
Pokud chcete vyzkoušet zdravou středomořskou kuchyni, pak nejjednodušším způsobem je řecký salát. Připravte si asi půl kila zralých rajčat, podle velikosti jednu až dvě okurky, tři až čtyři různě barevné papriky, jednu až dvě červené cibule, hrst černých a hrst zelených oliv, asi čtvrt kila sýru feta (pokud si skutečně chcete dopřát autentický zážitek, nenahrazujte ho žádným jiným sýrem, použijte vždy originál fetu) a asi deci kvalitního olivového oleje, nejlépe panenského, lisovaného za studena.
Veškerou zeleninu omyjeme a nakrájíme na kousky, cibuli na kolečka nebo půlměsíčky. Vše smícháme v míse s olivovým olejem, přidáme olivy a sýr, který lze buď nakrájet na kostičky nebo nadrobit rukama. K dochucení můžeme použít červený vinný ocet.
NÁŠ TIP: Salát je výborný i samotný jako lehká večeře, s opečenou bagetkou či toastem. Výborně chutná s bílým řeckým vínem Retsina.
Prozraďte nám do komentáře, kolikrát týdně večeříte salát?
Jaro k nám vtrhlo se vší svou nádherou, ale stejně jako v minulých letech, poněkud překotně. Z chladné zimy a teplot kolem nuly tu najednou máme dvacítky, všechno kvete, pučí a bzučí 😊. To je samozřejmě příjemné, ale zároveň je na místě i opatrnost. Ráno a večer je znát, […]
Konečně je tu opravdové jaro, slunce září a hřeje, teploty atakují dvacítku a příroda se probouzí. Jako mávnutí kouzelného proutku je během pár dnů vše v plném květu, což asi nedělá radost alergikům, ale jinak se všichni z krásného počasí radujeme. Já osobně mám hned lepší náladu […]
Lidé se často rozdělují na dva tábory podle různých názorů. Ať už jde o milovníky psů a koček nebo fotbalu a hokeje, každý má spoustu argumentů, proč právě jeho názor je ten pravý a správný. A tak stejně jako existují lidé, pro které jsou nejoblíbenějšími svátky v roce Vánoce, existuje i tábor příznivců Velikonoc.
Kromě toho, že jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem, jsou také obdobím mnoha lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisí jen volně. My si jen vysvětlíme základní velikonoční pojmy a pak se soustředíme především na ty zvyky, které slaví všichni bez rozdílu, na tradice, jež jsou doma v Česku i na Slovensku a symbolizují především příchod jara, radost, zábavu a veselí dětí i dospělých.
Velikonoce jsou tzv. pohyblivé svátky, protože se slaví každý rok v jiném čase. Nicméně jistá pravidelnost zde je. Boží hod velikonoční připadá totiž vždy na první neděli po prvním jarním úplňku. Velikonoční svátky se tak mohou slavit v době od předposledního týdne v březnu až po první polovinu dubna. Týden před tzv. božíhodovou nedělí a velikonočním pondělím se nazývá pašijový a každý den v něm má své vlastní jméno a význam.
Modré pondělí a Šedivé úterý jsou obecně trochu méně známé dny. Většinou se začínalo s domácí přípravou na svátky úklidem, vymetal se prach a pavučiny. O Škaredě středě se nesmíme škaredit, mohlo by nám to zůstat! Někdy je středa zvaná též Sazometná, což odkazuje opět na úklid domácností a vymetání popele a sazí. Také o Zeleném čtvrtku bychom měli být veselí a hlavně – jíst celý den zeleninu, nejlépe zelenou. Velký pátek je pak dnem, kdy se podle legendy otevírají poklady ve skalách a vůbec je celý magický a kouzelný.
Velký pátek nám uvozuje finální dny Velikonoc, sobotu, neděli a pondělí. Na Bílou sobotu se pletou pomlázky a chystají vajíčka, která budou sloužit jako odměna koledníkům. Neděle velikonoční aneb Boží hod to je zase ten správný čas na vaření a pečení tradičních pokrmů, o kterých si podrobněji povíme dále.
Vrcholem velikonočního týdne je, hlavně pro koledníky, pondělí, kdy se vyráží na pomlázku. Každá žena a dívka by měla být pošlehána spletenými čerstvými vrbovými pruty, aby byla následující rok zdravá a svěží. Za pomlázku se mužům a chlapcům děkuje vařenými, obarvenými a ozdobenými vajíčky (a ve velké většině domácností se dospělým mužům nalije sklenka něčeho ostřejšího). Součástí této tradice může být i polévání vodou, které je různé kraj od kraje. Někde polévají muži ženy a někde je to i naopak.
Důležitou součástí Velikonoc je výzdoba. Vyzdobit si svou krásně uklizenou domácnost je pro každou hospodyňku velkou radostí. Jaro je symbolem znovuzrození, a tak jsou kromě květin a pomlázek hlavními motivy vajíčka a mláďata.
Ta se vyskytují ve všech možných podobách, třeba jako motivy na bytovém textilu jako ubrusech, záclonách či polštářích nebo samostatně jako figurky či závěsné dekorace. Svátky jara tedy vítáme s uklizenou domácností plnou květin, kraslic, beránků, zajíčků, kuřat a housat 😊.
Neděle aneb Boží hod velikonoční je čas na pečení beránka a dalších typických pokrmů, které se mohou v různých oblastech lišit. Jedním z nejoblíbenějších pokrmů je nádivka zvaná též hlavička, jejíž nejdůležitější součástí je uzené maso, česnek, různé zelené bylinky včetně kopřiv a špenátu, bílé pečivo, koření a samozřejmě vejce.
V mnoha domácnostech se také často připravuje velikonoční pečeně, kterou bývá, podobně jako na Boží hod vánoční, hlavně pernatá drůbež jako je kachna nebo krůta. Oblíbenou velikonoční pečínkou je také jehněčí s česnekem. K pečením se připravuje hlavně čerstvý špenát, který spolu s různými zelenými bylinkami symbolizuje jaro.
Pokud nepečete beránka, nemáte formu nebo vám jeho, většinou piškotové, těsto nechutná, zkuste si upéci mazanec. Ten se zadělává na Bílou sobotu a těsto je stejné jako na vánočku. Dalším typickým velikonočním pečivem jsou jidáše. Tato sladká pochoutka ve tvaru válečků je také z kynutého těsta, oslazeného medem.
Věděli jste vše nebo Vám náš článek poskytl nějakou novou informaci?
