Velikonoční tradice a výzdoba

Velikonoce patří mezi největší křesťanské svátky a připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Nejsou to však pouze křesťanské svátky. Jejich tradice a zvyky pocházejí už z předkřesťanských dob a ze starších židovských i pohanských zvyků.

Na Velikonoce se oslavovala smrt zimy, příchod jara a nový život.

Jak to celé bylo?

Na začátku našeho letopočtu byl Ježíš Kristus ukřižován. Byl to pátek, který dnes hraje v tradici velkou roli a nazývá se Velký pátek. V noci ze soboty na neděli se stal zázrak zmrtvýchvstání. Tato chvíle se od té doby jmenuje Velká noc. Právě od tohoto slovního spojení je odvozený náš název Velikonoce.

O tom, co se tehdy odehrálo se zachovalo jen velmi málo informací a žádná z nich neudává ani přesné datum. Tradice řadí neděli po Velké noci na první jarní úplněk. Tehdy slaví svůj velký svátek Pesach i Židé.

Přibližně koncem 6. století byl přijat Alexandrijský způsob výpočtu data Velikonoc. Vychází ze zásady slavení Velikonoc po jarní rovnodennosti, (21. 3.) v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může spadá do období od 22. 3. do 24. 4.

Svatý týden

• Podle křesťanské tradice končí právě Velikonocemi čtyřicetidenní půst, který začal Popeleční středou.
• Květná neděle – poslední postní neděle.
• Modré pondělí – začátek úklidu a spravování rozbitých věcí.
• Žluté úterý – nebo také šedivé úterý byl den, kdy se smýčí a uklízí.
• Škaredá středa – den, který připomíná poslední Ježíšovy chvíle a Jidášovu zradu. Vymetají se saze z komína, proto se této středě říká i Sazometná.
• Zelený čtvrtek – jí se pouze zelená strava (špenát, zelí, kopřivy, zelí), aby byl člověk zdravý po celý rok. Kostelní zvony zní naposledy a poté odlétají do Říma. Znovu se rozezní až na Bílou sobotu.
• Velký pátek – den smutku, rozjímání a půstu připomíná smrt Ježíše Krista.
• Bílá sobota – je ve znamení úklidu a posledních příprav na Vzkříšení a Hod boží velikonoční. Pečou se mazance, velikonoční beránci, pletou pomlázky a zdobí vajíčka.
• Hod boží velikonoční – den, kdy se světí všechny pokrmy. Připomínáme si Zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
• Velikonoční pondělí – den pomlázky. Chlapci chodí na koledu s pomlázkou spletenou z vrbových proutků a ozdobenou mašlemi. Vyplácejí pomlázkou děvčata, aby byla zdravá po další rok. Za to dostávají malovaná vejce.

Velikonoční výzdoba

S Velikonocemi slavíme také příchod jara a výzdoba se nese proto v tomto duchu. Je barevná a svěží tak, jako jaro bývá. Podívali jsme se do našeho obchodu, abychom vám pomohli vybrat co nejvhodnější.

K Velikonocím patří i zvířátka. Máme pro vás velmi oblíbenou dekoraci na dveře. Je to závěsný zajíc, který přivítá radostně každého návštěvníka. Na dveře nebo na stůl se pak skvěle hodí věnec s vejci v nádherných pastelových barvách.

V tyto dny se sluší slavnostně prostřít. Velikonoční ubrus se zajíčky je ten správný pro váš stůl. Na něj se hodí velikonoční stromek v květináči, který nikdo nepřehlédne. Velikonoční dobroty si vychutnáte na dokonalém nádobí. Co říkáte na krásnou porcelánovou sadu? Ubrousky pak opatřete jednoduchými, ale efektními kroužky s něžnými zaječími oušky.

Na stůl pak můžete pro koledníky postavit velikonoční misku s pamlsky nebo sladký velikonoční výběr želé a fondánového krému v mnoha podobách.

Skleněné okenní výplně vyzdobte samolepicími obrázky, které můžete později uklidit a příště zase okna nazdobit.

K Velikonočním svátkům patří i svíčky. Ty, které vypadají jako malovaná vajíčka jsou obzvlášť krásné a vytvoříte s nimi tu nejlepší atmosféru.

Velikonoce jsou svátky jara a radosti. Přejeme vám, abyste je prožili co nejveseleji a nejchutněji.