Zavařování aneb až se zima zeptá

Zavařování aneb až se zima zeptá

Staré české přísloví, které má v dnešní uspěchané době stále aktuální význam.

Zavařování není pouze nostalgickou vzpomínkou na kuchyně našich babiček. Je stále populární volbou pro ty, kteří si chtějí uchovat chuť sezónních surovin, šetřit peníze, omezit plýtvání a mít jistotu v tom, co konzumují. V době, kdy se stále více lidí vrací k lokálním potravinám a poctivému zpracování, představuje zavařování přirozený a smysluplný krok.

Proč zavařovat?

Sezónnost: Ovoce a zelenina mají nejlepší chuť, výživové hodnoty i cenu právě v době sklizně.

Bez zbytečných konzervantů: Máte plnou kontrolu nad složením bez umělých barviv, zahušťovadel či přidaného cukru.

Úspora: Vlastními silami lze vytvořit kvalitní produkty za zlomek ceny než v obchodě.

Udržitelnost: Zavařování pomáhá omezit plýtvání potravinami, využít přebytky ze zahrady nebo trhu.

Způsoby zavařování

Existuje několik osvědčených metod, které se liší použitím techniky, teploty a délky zpracování. Mezi nejčastější patří:

1. Zavařování v troubě

Sklenice se umístí na plech s vodou a zahřívají se při teplotě kolem 150 °C. Vhodné zejména pro ovoce a kompoty.

2. Zavařování v hrnci (vodní lázeň)

Tradiční metoda, kdy jsou sklenice ponořeny do horké vody. Vhodná pro většinu druhů ovoce i některé zeleninové výrobky.

3. Zavařování v myčce

Alternativní moderní metoda. Sklenice se vloží do myčky, nastaví se nejvyšší program bez mycího prostředku. Účinné pouze pro méně rizikové potraviny (např. sladké kompoty).

4. Zavařování v tlakovém hrnci (autokláv)

Používá se pro potraviny s nízkou kyselostí (maso, zelenina), u kterých je potřeba dosáhnout vyšší teploty než 100 °C. Velmi bezpečná a sterilní metoda.

Užitečné tipy pro úspěšné zavařování

Pečlivá sterilizace: Sklenice i víčka musí být dokonale čisté, protože převaření nebo vyhřátí v troubě je základ.

Správné plnění: Neplnit sklenice až po okraj. Nechat cca 1 cm volného prostoru.

Těsnění: Víčka se musí po zchladnutí přichytit (tzv. „chytit“), jinak může dojít ke kažení obsahu.

Popisování: Datum a obsah na štítku ušetří pozdější překvapení.

Skladování: Ideálně v chladu, temnu a suchu.

Uschovejte si léto do sklenic

Mezi nejčastěji zavařované ovoce patří třešně, švestky, meruňky, broskve, jablka, hrušky, jahody, borůvky, angrešt a rybíz – využívají se na kompoty, džemy či marmelády, které se obvykle plní do menších sklenic.

Zelenina se zavařuje téměř jakákoliv, která se běžně konzumuje vařená – například okurky, zelí, mrkev, celer, petržel, rajčata, květák, kukuřice, papriky, cibule nebo chřest. Naopak nedoporučuje se zavařování listových salátů, salátových okurek nebo ředkviček.

Zavařují se také houby, nejčastěji středně velké, pevné houby jako hříbky, klouzky, hlíva ústřičná nebo žampiony.

Mnoho domácností se věnuje i zavařování masa, ať už vepřového, hovězího, drůbežího, jehněčího, nebo zvěřiny. Maso lze zavařovat do sklenic i speciálních konzerv. U zvěřiny ale dochází k postupné ztrátě její charakteristické chuti. Uzeniny se zavařují jen tehdy, jsou-li důkladně tepelně upravené a neobsahují mouku či strouhanku.

Zavařovat lze rovněž ryby, nejčastěji očištěné filety odpovídající velikosti sklenic. Jejich příprava je náročnější, ale výsledkem může být zajímavá domácí delikatesa.

Do sklenic se často plní i polévky a hotová jídla, která se pak snadno přepravují a rychle servírují. Na rozdíl od zmrazování si při správném postupu uchovají kvalitu a výbornou chuť.

Zavařujte pohodlně s M3P

Přinášíme Vám mnoho pomocníků, s kterými bude zavařování hračka.

Zavařování vyžaduje čas, trpělivost i určitou dávku zručnosti. Výsledek však stojí za to. V zimních měsících, kdy čerstvých surovin ubývá a kvalita často kolísá, je každá vlastní sklenice jako malý poklad. Je však velmi důležité myslet i na uskladnění. Zavařeniny by měly být uloženy v chladu, temnu a suchu. Prvních pár dnů po zavaření je vhodné pravidelně kontrolovat víčka. Pokud některé netěsní, lze proces zopakovat s novým víčkem a za předpokladu, že obsah sklenice je nezměněn. Ačkoliv mají domácí zavařeniny dlouhou trvanlivost, je dobré je postupně spotřebovávat a průběžně kontrolovat jejich stav.