Velikonoce na talíři

Velikonoce nejsou jen duchovními a kulturními svátky. Jsou také oslavou jara a všeho nového. S tím úzce souvisí i velikonoční stůl, na kterém se objevují pokrmy plné symboliky. Každý den pašijového týdne má svou tradici, své obyčeje a leckdy i svá specifická jídla. Pojďme si projít, co se tradičně vařilo a jaké pokrmy jsou s těmito svátky spojené.

Modré pondělí a Šedivé úterý

Tyto dny jsou spíše přípravné – sloužily k úklidu domácnosti a fyzickému i duchovnímu očištění. Na stole většinou nic speciálního nebývalo, často šlo o jednoduché postní jídlo – například luštěniny, brambory nebo chléb se sádlem.

Škaredá středa

Podle tradice by se na stole mělo objevit „škaredé“ jídlo – například trhanec, bramborák, lepenice nebo pokrm z rozmačkaných brambor. Cílem nebylo uvařit něco nevábného, ale symbolicky připomenout zrádné chování Jidáše a zároveň přinést do domu štěstí – protože kdo se na Škaredou středu mračí, ten se bude mračit celý rok.

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek připomíná Poslední večeři Páně. Je to den plný symboliky: v kostelích naposledy zní zvony, které pak „odlétají do Říma“. To má vyjádřit smutek nad tím, co Ježíše čeká. Zvonění je od tohoto dne nahrazeno klapačkami a řehtačkami, které rozeznívají děti při obchůzkách.

Na Zelený čtvrtek se tradičně jí něco zeleného – ať už špenát, mladé kopřivy, bylinkové nádivky nebo zelí. Věřilo se, že kdo sní něco zeleného, bude po celý rok zdravý. Oblíbená je také jarní velikonoční polévka z čerstvých bylinek.

Velký pátek

Tento den je spojen s přísným půstem. Nesmí se jíst maso, a tak se připravují lehká jídla – ryby, brambory, luštěniny, kaše nebo pečivo. Velký pátek je dnem smutku, ticha a ztišení.

Bílá sobota

Ráno se stále postí, ale večer se již peče velikonoční beránek, mazance nebo jidáše. Lidé nosí pokrmy k posvěcení do kostela. V tuto noc se slaví i první mše Vzkříšení, při které se opět rozeznějí zvony, jež se podle lidové tradice právě v tento okamžik vracejí z Říma.

Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle)

Slavnostní den, kdy se poprvé po půstu podává bohaté jídlo – nejčastěji pečené jehněčí nebo kůzlečí maso, ale i nádivky, rolády, vejce na mnoho způsobů, mazance a další pečivo. Jde o oslavu zmrtvýchvstání Krista a příchodu jara.

Velikonoční pondělí

S velikonočním pondělím se pojí pomlázka a tradiční návštěvy. Pohostinnost byla důležitá – podávaly se vejce natvrdo, barevná kraslice, mazanec, nádivka, ale třeba i vaječný koňak nebo beránek. Nešlo pouze o jídlo, ale také o sdílení radosti z jara.

Recept na velikonoční nádivku

Bez hlavičky, tedy velikonoční nádivky si velikonoční menu jen těžko dovedeme představit.

Potřebovat na ni budete:

6 ks vajec – bílky a žloutky zvlášť
250 ml mléka
1 špetka muškátového oříšku
8 ks rohlíků na kostičky
1 hrst nasekané kopřivy
400 g uzené krkovice
1 hrst petrželky
sůl
čerstvě mletý pepř
sádlo na vymazání
strouhanka na vysypání
máslo

Postup:

Z bílků ušlehejte pevný sníh.
Žloutky rozšlehejte v mléce, přidejte špetku muškátového oříšku. Směsí zalijte kostičky pečiva a nechte chvíli stát.
Předehřejte troubu na 180 °C.
Kopřivy spařte horkou vodou.
Pak je spolu s pokrájenou uzenou krkovičkou a petrželkou vmíchejte k rohlíkům, přidejte sůl, pepř, a nakonec opatrně vmíchejte sníh z bílků.
Do pekáčku vymazaného sádlem a vysypaného strouhankou vlijte těsto, poklaďte máslem a pečte 20–30 minut dozlatova. Při pečení ve formě na toastový chléb nebo srnčí hřbet upravte čas na 40–50 minut podle velikosti formy.

Magnet 3P je na Velikonoce připraven

Tentokrát jsme pro vás vybrali praktické produkty, které vám budou v kuchyni k ruce:

Velikonoční svátky v sobě dokonale spojují duchovní hloubku, lidové tradice a radost z nového života a jara. Velikonoční stůl to pak vše odráží v chutích, barvách i symbolice. Tradice velikonočního jídla nám připomíná, že jídlo může být víc než jen pokrm. Může být rituálem, vzpomínkou, oslavou i nadějí.

Autor: Kamila Šťastná

Datum: 14. 4. 2025