Být zdravý není samozřejmost, které by se nám dostávalo automaticky. O zdraví je potřeba pečovat správnou životosprávou a dobrým psychickým nastavením, protože fyzické zdraví jde ruku v ruce právě s lidskou psychikou. Důležité tipy, jak si udržet psychické zdraví Když se řekne správná životospráva, většinou […]
Chladnější období se přihlásilo o slovo a s ním dochází i na změnu v šatníku. Dnes se zaměříme na módu pro zralé ženy. Podzimní móda pro tyto ženy by měla být pohodlná a zároveň i elegantní, přičemž je důležité brát v úvahu individuální vkus, tělesné […]
Letošní podzim je v počasí a teplotách velmi přívětivý. Jeho nedílnou součástí jsou Dušičky a většinou v této době je již sychravo, deštivo a celkově velmi nevlídně. Pokud tomu tak bude i letos, nemělo by nás to překvapit, protože podzim má na takové počasí nárok.
Dušičky připadají na 2. listopadu a je to svátek, kdy si lidé připomínají blízké zemřelé. V tento den se za ně modlí, navštěvují hřbitovy, místa jejich posledního odpočinku a hroby zdobí věnci, květinami a zapalují na nich svíce. Název Dušičky je lidový a tato křesťanská tradice se nazývá Památka zesnulých nebo také Vzpomínka na všechny věrné zesnulé. Druhý listopad je den liturgického roku, kdy se římskokatolická církev modlí za duše v očistci. Církev československá husitská dokonce ve stejný den slouží liturgické obřady.
Dušičky uzavírají trojici významných dnů, které spolu úzce souvisí.
Jedná se o Halloween, který se slaví 31. října, Svátek Všech svatých připadající na 1. listopad a konečně Dušičky (Památka zesnulých), který uctíváme 2. listopadu. Všechny tři svátky určitým způsobem připomínají a oslavují památku zemřelých. Děje se tak v rámci církevních slavností tak i v pohanských tradicích.
Jak souvisejí Dušičky s Halloweenem?
Den před Dušičkami si připomínáme svátek Všech svatých. Nejedná se pouze o kanonizované svaté, ale i ty, o jejichž svatosti ví pouze Bůh. Dušičky jsou křesťanská tradice a navazují na svátek Všech svatých. V oba tyto dny lidé hojně navštěvují hřbitovy, kde jsou hroby jejich blízkých.
Původní tradice Dušiček je spojená s katolickou vírou v očistec. To je místo, kam odchází duše zemřelého, aby se před vstupem do nebe očistila od méně závažných hříchů. Právě na Dušičky mohou věřící zmírnit tresty zemřelých tím, že se za ně budou modlit nebo vykonají milosrdné skutky.
Stará keltská tradice oslavovala Samhain. Byla to oslava konce léta a začátku nového roku. Svátek se slavil v noci z 31. října na 1. listopadu. Tehdy se stírala hranice mezi světem živých a mrtvých. Zapalovaly se vysoké ohně a všude hořely svíce, které duším svítily na cestu. Lidé používali různé masky, aby se ochránili před zlými duchy. Právě z této tradice vznikl později svátek Halloween. Je populární především v Americe a dalších anglosaských zemích. Lidé vydlabávají dýně, oblékají strašidelné kostýmy, pořádají večírky a děti chodí koledovat.
I v našich krajích lidé dříve vydlabávali různé obličeje, ale dostupná pro tyto zvyky byla například cukrová řepa.
Lidové zvyky
V minulosti se věřilo, že den před Dušičkami vystupují duše jejich zemřelých z očistce, aby mohly navštívit své blízké živé a mohly si na chvíli odpočinout od svých útrap. Lidé pro ně plnili lampy na oleje máslem, aby si Duše mohly ošetřit své spáleniny, které si z očistce přinesly. Večer se pilo mléko, které mělo zajistit, že duše se zchladily. V každé domácnosti se také přes noc nechávalo jídlo pro zesnulé nebo se jídlo vhazovalo do ohně. Pozůstalí ještě více vytápěli své domy, aby bylo duším teplo. Uklízeli ostré předměty, aby se o ně duše nemohly pořezat. V tento den se také nesmělo zametat, aby se duše nevyplašily. Peklo se dušičkové pečivo a zvláštní čtyřhranné buchty s povidly nebo mákem. Tímto pečivem obdarovávali žebrající a chudé občany.
Mezi další zvyky patřilo poskytování almužny chudým a trpícím lidem. Věřilo se totiž, že tito lidé mají k zemřelým ještě blíže a mohou dokonce zprostředkovat kontakt živých s mrtvými.
Rodiny se setkávaly u stolu, kde se modlily za zemřelé, společně povečeřeli a zbytky nechali duším.
O Dušičkách se konají ve velkém bohoslužby a mše svaté. Kněz v tento den nosí černé roucho jako tomu je třeba při pohřbech. Obchází hřbitov spolu s věřícími a kropí hroby svěcenou vodou.
Svíce a dekorace na hroby
Aby byl i hrob vašich blízkých duší co nejhezčí, našli jsme v našem e-shopu mnoho dekorací:
Vánoce jsou skoro za dveřmi nebo se k nim alespoň blíží. Už jen pár týdnů, které utečou rychleji, než bychom čekali a jsou tady. Jenomže v tu chvíli už bychom my, hospodyňky, měly mít všechno napečené. Jízdní řád pro cukroví Než se podíváme na skvělé […]
Dnes bychom vám chtěli představit náš spřátelený web Astoreo, který kromě velké nabídky produktů pro domácnost nabízí i strojové vyšívání. Strojové výšivky jsou již nějakou dobu velkým hitem. Je to trvanlivější varianta k potisku, který je také velmi rozšířený, nicméně se velmi rychle může praním […]
Každý podzim se mj. věnujeme receptům, v kterých vévodí dýně. Nejinak tomu bude i nyní. Dýně je v podzimní kuchyni královna a jídla z ní připravená jsou nejen zdravá, ale i velice chutná.
Připravili jsme si pro vás dva báječné recepty a pár pomocníků do kuchyně, které vám s vařením rozhodně pomůžou.
V minulém roce jsme vám přinesli recept na dokonalou dýňovou polévku. Dnes jsme se zaměřili na stejně chutné pokrmy, které vás mile překvapí.
Pomazánka z pečené máslové dýně
Na misku pomazánky budete potřebovat:
1 máslovou dýni
1 lžíci olivového oleje
Velkou špetku soli
8 – 10 lžic másla
Postup
Dýni podélně rozpulte a lžicí vydlabejte měkkou dužinu se semínky. Obě poloviny dýně dejte do pekáčku řeznou stranou nahoru. Na několika místech nožem nařízněte povrch dužiny, potřete olivovým olejem a osolte. Vložte do trouby předehřáté na 200 °C a pečte přibližně 40 minut. Poté stáhněte teplotu na 170 °C a dopečte ještě 20 – 30 minut, dokud dužina zcela nezměkne. Horkou a upečenou dužinu vydlabejte ze slupky lžící, a ještě za tepla nahrubo rozmixujte tyčovým mixérem. Přidejte máslo a mixujte mixérem až dohladka. Hotové pyré osolte podle chuti, přendejte do zavírací sklenice a nechte vychladnout. Vychladlé pyré skladujte v uzavřené sklenici v lednici. Pyré využijete nejen na křupavé pečivo a opečené tousty, ale také do rizota, k masu nebo k zeleninovým salátům.
Dýňové muffiny
Dávka na 15 porcí:
350 g dýně Hokaidó
350 g hladké mouky
350 g cukru
100 g másla
3 vejce
2 lžíce kakaa
1 lžička mleté skořice
1 zarovnaná lžička mletého muškátového oříšku
130 ml mléka
Šťáva z 1 pomeranče
1 kypřicí prášek do pečiva
100 g mléčné čokolády
Hrst vlašských ořechů
30 g dýňových semínek
Postup
Troubu rozpálíme na 170 °C. Do mísy vložíme máslo a cukr a v robotu pečlivě umícháme. Přidáme vejce a znovu promícháme. Do směsi přisypeme mouku a přidáme kakao, skořici a muškátový oříšek. Zalijeme mlékem, pomerančovou šťávou a přidáme nastrouhanou pomerančovou kůru. Znovu všechno promícháme. Nastrouhanou dýni přidáme do těsta a promícháme. Přidáme prášek do pečiva, nahrubo pokrájené ořechy a dýňová semínka a stěrkou zapracujeme.
Papírové košíčky vložíme do formy a lžicí do nich vložíme těsto. Vršky těsta můžeme posypat nasekanými ořechy a dýňovými semínky nebo po upečení potřít rozpuštěnou čokoládou a posypat hoblinkami nastrouhané pomerančové kůry. Pečeme 30 minut.
Pomocníci k vaření i servírování
Tak jako v každém článku, i dnes vám usnadníme hledání kuchyňských pomocníků. Nejen že vám pomohou s vařením, ale také se servírováním.
Máme radost, pokud jsme vám pomohli dostat na stůl skvělou dýni a vy jste si na ní pochutnali. Stejně tak nás i potěší, jestli se vám hodil některý z našich pomocníků.
Podzimní rovnodennost a s ní i první podzimní den přichází každý rok v období od 21. – 24. září. Podzimní rovnodennost je den, kdy slunce při svém zdánlivém pohybu na obloze překračuje rovník a stáčí se k jižní polokouli. Právě tento okamžik je začátek každého podzimu. Den se […]
Kdo z nás by neznal čokoládu? Tato delikatesní pochoutka nás provází od dětství po celé generace. Tahle skvělá sladkost je tak výjimečná, že si zaslouží svůj svátek. Sotva se u nás najde někdo, kdo by ji neochutnal. Historie vzniku Mezinárodního dne čokolády ale není vůbec […]
Zavařování ovoce, zeleniny a hotových pokrmů je mezi hospodyňkami oblíbenou činností a u nás má dlouholetou tradici. Češi jsou v zavařování skuteční přeborníci a dokáží skvěle improvizovat.
K domácí konzervaci patří zavařovací sklenice a specifické víčko. Zcela zásadním se stal vynález gumového těsnění v roce 1880. Ještě předtím se však sklenice uzavíraly měchuřinou a převazovaly motouzem. Měchuřina po vyschnutí sklenici neprodyšně uzavřela. Na stejném principu bylo také založeno pozdější používání pergamenového papíru a celofánu. Ne vždy měly hospodyňky tyto věci po ruce, ale mohly použít také silný hedvábný papír namočený v nesvařeném mléce nebo povoskovaný papír. Často se pergamen nebo celofán potíraly vhodným lakem (šelakem) nebo bílkem, aby se zabránilo vysychání obsahu.
Jednou z metod bylo také parafinování marmelád a povidel ihned po jejich naplnění. Parafín se nejprve rozehřál a potom se na povrch marmelády nalila tenká vrstva. Tato procedura se opakovala ještě druhý den, aby se zajistilo, že povrch zůstane neprodyšný.
Možnosti zavařování
Možností, jak zavařovat je hned několik. Nejznámější a nejpoužívanější je zavařování v horké vodě. Zavařovat však můžeme i v tlakovém hrnci, v zavařovacím hrnci, v troubě, a to jak v klasické plynové, elektrické, tak v horkovzdušné a mikrovlnné. Možná vás překvapí, že zavařovat lze i v myčce.
Zavařování v troubě
V plynové nebo elektrické troubě zavařujeme především ovoce a zeleninu. Pro zavařování jiných potravin však tento způsob zavařování není příliš vhodný. Slyšeli jste ale o zavařování upečeného cukroví? Ne, legraci si opravdu neděláme. Pro tento způsob zavařování je velmi důležité, aby teplo v troubě bylo rovnoměrné.
Samotné zavařování je velmi jednoduché. Do vyššího plechu nalijeme horkou vodu do výšky 1 – 2 cm. Do něj postavíme zavíčkované sklenice s obsahem tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Mezi ně dáme jednu sklenici, ve které je pouze voda a teploměr. Plech se sklenicemi vložíme do spodní poloviny předehřáté trouby.
Plynovou nebo elektrickou troubu nastavíme na teplotu 120° C a cca 5 minut po vložení plechu se sklenicemi snížíme teplotu na 85 až 90° C. Celková doba zavařování pak závisí na konkrétním druhu ovoce či zeleniny: od 30 do 60 minut. Měkké ovoce a zelenina potřebuje k zavaření kratší dobu než tvrdší ovoce a zelenina. Záleží také na teplotě nálevu a množství sklenic.
Vodu v plechu během zavařování doplňujeme. Zavařené sklenice necháme po vypnutí ohřevu v horké troubě ještě 15 až 30 minut.
Většina návodů k používání trouby už dokonce zmiňuje i část zavařování. Bez obav můžete podle tohoto návodu postupovat.
Zavařování v mikrovlnné troubě
V mikrovlnce můžete zavařovat téměř všechny druhy surovin, které se jinak zavařují klasicky v horké vodě. To znamená ovoce, zelenina, polévky, houby a hotová jídla. Pro zavařování v mikrovlnce jsou vhodnější sklenice se šroubovacími víčky.
Sklenice nikdy neplníme po okraj a dbáme na to, aby pod víčkem byla mezera aspoň 5 mm. Naplněné sklenice vkládáme do mikrovlnky na plastovou misku rovnoměrně po obvodu. Sklenice se nesmí vzájemně dotýkat.
Při tomto způsobu zavařování je důležitý výkon mikrovlnky a počet sklenic. Podle těchto údajů se totiž určuje doba zavařování.
Výkon trouby a doba zavařování pro sklenice o objemu 0,7 l:
700 W, 6 minut
750 W, 5 minut 36 vteřin
800 W, 5 minut 18 vteřin
850 W, 5 minut
900 W, 4 minuty 36 vteřin
Uvedené časy platí pro zavařování jedné sklenice. Při zavařování např. 4 sklenic s objemem 0,7 l je celková doba 24 minut (4 sklenice x 6 minut). Při zavařování sklenic s menším obsahem zkrátíme dobu v poměru, který odpovídá základní velikosti sklenice 0,7 l – tzn., že sklenici s obsahem 0,3 litru zavařujeme při výkonu 700 W pouhé 3 minuty.
Zavařování v tlakovém hrnci
Velmi rychlého zavařování docílíme v tlakovém hrnci, kde je důležité dodržovat dobu varu, aby se zavařované suroviny (obzvlášť ovoce) nerozvařily. Toto zavařování není složité. Do hrnce vložíme napařovací mřížku nebo rošt a nalijeme do něj cca 2,5 cm vody. Na mřížku či rošt položíme uzavřené sklenice, hrnec uzavřeme poklicí a necháme otevřený ventil. Vodu v hrnci ohřejeme a když z ventilu začne unikat pára, uzavřeme ho a zavařujeme podle druhu ovoce nebo zeleniny (3 – 5 minut). Pak hrnec odstavíme, necháme 10 minut vychladnout a otevřeme ventil. Ve chvíli, kdy v hrnci klesne tlak, sejmeme poklici, vyndáme sklenice a necháme je sklenice zcela vychladnout.
Pomocníci pro zavařování
Z našeho obchodu jsme pro vás vybrali několik drobných pomocníků pro zavařování:
Vítáme Vás na blogu zásilkového obchodu MAGNET 3P!
Přinášíme vám zde nejen inspiraci pro váš domov a zahradu, ale i praktické tipy a vynikající recepty.
Vyzkoušejte naše nápady a podělte se s námi v komentářích o ty svoje:-)
Pomocníci, s kterými je úklid zábavou
Vylepšete si svůj balkón
Beautiful terrace or balcony with small table, chair and flowers