Být zdravý není samozřejmost, které by se nám dostávalo automaticky. O zdraví je potřeba pečovat správnou životosprávou a dobrým psychickým nastavením, protože fyzické zdraví jde ruku v ruce právě s lidskou psychikou. Důležité tipy, jak si udržet psychické zdraví Když se řekne správná životospráva, většinou […]
Chladnější období se přihlásilo o slovo a s ním dochází i na změnu v šatníku. Dnes se zaměříme na módu pro zralé ženy. Podzimní móda pro tyto ženy by měla být pohodlná a zároveň i elegantní, přičemž je důležité brát v úvahu individuální vkus, tělesné […]
Letošní podzim je v počasí a teplotách velmi přívětivý. Jeho nedílnou součástí jsou Dušičky a většinou v této době je již sychravo, deštivo a celkově velmi nevlídně. Pokud tomu tak bude i letos, nemělo by nás to překvapit, protože podzim má na takové počasí nárok.
Dušičky připadají na 2. listopadu a je to svátek, kdy si lidé připomínají blízké zemřelé. V tento den se za ně modlí, navštěvují hřbitovy, místa jejich posledního odpočinku a hroby zdobí věnci, květinami a zapalují na nich svíce. Název Dušičky je lidový a tato křesťanská tradice se nazývá Památka zesnulých nebo také Vzpomínka na všechny věrné zesnulé. Druhý listopad je den liturgického roku, kdy se římskokatolická církev modlí za duše v očistci. Církev československá husitská dokonce ve stejný den slouží liturgické obřady.
Dušičky uzavírají trojici významných dnů, které spolu úzce souvisí.
Jedná se o Halloween, který se slaví 31. října, Svátek Všech svatých připadající na 1. listopad a konečně Dušičky (Památka zesnulých), který uctíváme 2. listopadu. Všechny tři svátky určitým způsobem připomínají a oslavují památku zemřelých. Děje se tak v rámci církevních slavností tak i v pohanských tradicích.
Jak souvisejí Dušičky s Halloweenem?
Den před Dušičkami si připomínáme svátek Všech svatých. Nejedná se pouze o kanonizované svaté, ale i ty, o jejichž svatosti ví pouze Bůh. Dušičky jsou křesťanská tradice a navazují na svátek Všech svatých. V oba tyto dny lidé hojně navštěvují hřbitovy, kde jsou hroby jejich blízkých.
Původní tradice Dušiček je spojená s katolickou vírou v očistec. To je místo, kam odchází duše zemřelého, aby se před vstupem do nebe očistila od méně závažných hříchů. Právě na Dušičky mohou věřící zmírnit tresty zemřelých tím, že se za ně budou modlit nebo vykonají milosrdné skutky.
Stará keltská tradice oslavovala Samhain. Byla to oslava konce léta a začátku nového roku. Svátek se slavil v noci z 31. října na 1. listopadu. Tehdy se stírala hranice mezi světem živých a mrtvých. Zapalovaly se vysoké ohně a všude hořely svíce, které duším svítily na cestu. Lidé používali různé masky, aby se ochránili před zlými duchy. Právě z této tradice vznikl později svátek Halloween. Je populární především v Americe a dalších anglosaských zemích. Lidé vydlabávají dýně, oblékají strašidelné kostýmy, pořádají večírky a děti chodí koledovat.
I v našich krajích lidé dříve vydlabávali různé obličeje, ale dostupná pro tyto zvyky byla například cukrová řepa.
Lidové zvyky
V minulosti se věřilo, že den před Dušičkami vystupují duše jejich zemřelých z očistce, aby mohly navštívit své blízké živé a mohly si na chvíli odpočinout od svých útrap. Lidé pro ně plnili lampy na oleje máslem, aby si Duše mohly ošetřit své spáleniny, které si z očistce přinesly. Večer se pilo mléko, které mělo zajistit, že duše se zchladily. V každé domácnosti se také přes noc nechávalo jídlo pro zesnulé nebo se jídlo vhazovalo do ohně. Pozůstalí ještě více vytápěli své domy, aby bylo duším teplo. Uklízeli ostré předměty, aby se o ně duše nemohly pořezat. V tento den se také nesmělo zametat, aby se duše nevyplašily. Peklo se dušičkové pečivo a zvláštní čtyřhranné buchty s povidly nebo mákem. Tímto pečivem obdarovávali žebrající a chudé občany.
Mezi další zvyky patřilo poskytování almužny chudým a trpícím lidem. Věřilo se totiž, že tito lidé mají k zemřelým ještě blíže a mohou dokonce zprostředkovat kontakt živých s mrtvými.
Rodiny se setkávaly u stolu, kde se modlily za zemřelé, společně povečeřeli a zbytky nechali duším.
O Dušičkách se konají ve velkém bohoslužby a mše svaté. Kněz v tento den nosí černé roucho jako tomu je třeba při pohřbech. Obchází hřbitov spolu s věřícími a kropí hroby svěcenou vodou.
Svíce a dekorace na hroby
Aby byl i hrob vašich blízkých duší co nejhezčí, našli jsme v našem e-shopu mnoho dekorací:
Vánoce jsou skoro za dveřmi nebo se k nim alespoň blíží. Už jen pár týdnů, které utečou rychleji, než bychom čekali a jsou tady. Jenomže v tu chvíli už bychom my, hospodyňky, měly mít všechno napečené. Jízdní řád pro cukroví Než se podíváme na skvělé […]
Dnes bychom vám chtěli představit náš spřátelený web Astoreo, který kromě velké nabídky produktů pro domácnost nabízí i strojové vyšívání. Strojové výšivky jsou již nějakou dobu velkým hitem. Je to trvanlivější varianta k potisku, který je také velmi rozšířený, nicméně se velmi rychle může praním […]
Každý podzim se mj. věnujeme receptům, v kterých vévodí dýně. Nejinak tomu bude i nyní. Dýně je v podzimní kuchyni královna a jídla z ní připravená jsou nejen zdravá, ale i velice chutná.
Připravili jsme si pro vás dva báječné recepty a pár pomocníků do kuchyně, které vám s vařením rozhodně pomůžou.
V minulém roce jsme vám přinesli recept na dokonalou dýňovou polévku. Dnes jsme se zaměřili na stejně chutné pokrmy, které vás mile překvapí.
Pomazánka z pečené máslové dýně
Na misku pomazánky budete potřebovat:
Postup
Dýni podélně rozpulte a lžicí vydlabejte měkkou dužinu se semínky. Obě poloviny dýně dejte do pekáčku řeznou stranou nahoru. Na několika místech nožem nařízněte povrch dužiny, potřete olivovým olejem a osolte. Vložte do trouby předehřáté na 200 °C a pečte přibližně 40 minut. Poté stáhněte teplotu na 170 °C a dopečte ještě 20 – 30 minut, dokud dužina zcela nezměkne. Horkou a upečenou dužinu vydlabejte ze slupky lžící, a ještě za tepla nahrubo rozmixujte tyčovým mixérem. Přidejte máslo a mixujte mixérem až dohladka. Hotové pyré osolte podle chuti, přendejte do zavírací sklenice a nechte vychladnout. Vychladlé pyré skladujte v uzavřené sklenici v lednici. Pyré využijete nejen na křupavé pečivo a opečené tousty, ale také do rizota, k masu nebo k zeleninovým salátům.
Dýňové muffiny
Dávka na 15 porcí:
Postup
Troubu rozpálíme na 170 °C. Do mísy vložíme máslo a cukr a v robotu pečlivě umícháme. Přidáme vejce a znovu promícháme. Do směsi přisypeme mouku a přidáme kakao, skořici a muškátový oříšek. Zalijeme mlékem, pomerančovou šťávou a přidáme nastrouhanou pomerančovou kůru. Znovu všechno promícháme. Nastrouhanou dýni přidáme do těsta a promícháme. Přidáme prášek do pečiva, nahrubo pokrájené ořechy a dýňová semínka a stěrkou zapracujeme.
Papírové košíčky vložíme do formy a lžicí do nich vložíme těsto. Vršky těsta můžeme posypat nasekanými ořechy a dýňovými semínky nebo po upečení potřít rozpuštěnou čokoládou a posypat hoblinkami nastrouhané pomerančové kůry. Pečeme 30 minut.
Pomocníci k vaření i servírování
Tak jako v každém článku, i dnes vám usnadníme hledání kuchyňských pomocníků. Nejen že vám pomohou s vařením, ale také se servírováním.
Z našeho e-shopu jsme pro vás dnes vybrali:
Máme radost, pokud jsme vám pomohli dostat na stůl skvělou dýni a vy jste si na ní pochutnali. Stejně tak nás i potěší, jestli se vám hodil některý z našich pomocníků.
Ostatní pomocníky do kuchyně najdete ZDE.
Od roku 2000 si Česká republika 28. září připomíná v rámci Dne české státnosti smrt svatého Václava, jednoho z prvních Přemyslovců. Ačkoliv kníže Václav vládl relativně krátce, přesto ho po jeho mučednické smrti obestřela aura ochránce a patrona země. Kníže Václav, který žil na počátku 10. století […]
Podzimní rovnodennost a s ní i první podzimní den přichází každý rok v období od 21. – 24. září. Podzimní rovnodennost je den, kdy slunce při svém zdánlivém pohybu na obloze překračuje rovník a stáčí se k jižní polokouli. Právě tento okamžik je začátek každého podzimu. Den se […]
Kdo z nás by neznal čokoládu? Tato delikatesní pochoutka nás provází od dětství po celé generace. Tahle skvělá sladkost je tak výjimečná, že si zaslouží svůj svátek. Sotva se u nás najde někdo, kdo by ji neochutnal.
Historie vzniku Mezinárodního dne čokolády ale není vůbec stará. První oficiální Mezinárodní den čokolády se oslavil 13. září 2009. Byl zaveden s cílem uctít čokoládu jako oblíbenou pochoutku, která si zaslouží svoje místo v kalendáři.
Zrodila se čokoláda
Všechno začalo před více než 3000 lety ve Střední Americe. První národy, které kolem roku 1000 př. n. l. objevily kakaové boby a jejich využití byli Mayové a Aztékové. Od 7. do 16. století používaly kakaové boby staré civilizace jako velmi cenné platidlo. Kakaové boby byly považovány za dar Bohů a nápoj z kakaového prášku pili během rituálních obřadů pouze vyvolení. Tento nápoj měl však k dnešní horké čokoládě velmi daleko. Byl velmi hořký, pěnil a dochucoval se kořením jako byla vanilka, pepř nebo chilli.
Moderní historie čokolády se však datuje až do roku 1517, kdy se s oblíbeným nápojem domorodců seznámil španělský objevitel Hernán Cortés. Čokoládový nápoj mu ale zpočátku vůbec nechutnal. Pro Evropana měl příliš hořkou a kyselou chuť. Zkusil do nápoje přidat med a vyplatilo se. Slazení medem nápoj vylepšilo natolik, že vznikla horká čokoláda. Cortés se po deseti letech vrátil z cest zpátky do Evropy s nákladem kakaa a vybavením k přípravě čokolády. Španělsko se díky tomu stalo kolébkou evropské čokoládové historie. Začaly vznikat první čokoládovny, ve kterých se po celý den připravovala čerstvá horká čokoláda. Z jejího pití se stala velmi módní a chutná záležitost. V bohatých kruzích se pití čokolády vžilo tak, že se stalo zvykem uctít horkou čokoládou vzácné hosty. Paničky z vyšších vrstev začaly pořádat kakaové dýchánky, na kterých se čokoláda nalévala ze stříbrných konviček do luxusního porcelánu a pro Španěly se stala tím, čím byl pro Angličany čaj.
Čokoláda pro zdraví
Skutečný převrat však nastal, když se začala čokoláda sladit cukrem. V čokoládovém porcelánovém servisu tak přibyla i cukřenka.
Jak tomu u pochutin bývá, čokoládové šílenství se začalo rychle šířit do celého světa.
Čokoláda se však stále konzumovala pouze v tekutém stavu.
Teprve v roce 1847 se objevila v pevné formě, jako první a velmi nekvalitní, hrudkovitá tabulka čokolády. Až za dalších 28 let vznikla první mléčná čokoláda. Úžasné pralinky dokonce až v roce 1913. Oblíbenost kakaových bobů stále stoupala. Najednou patřily mezi velmi ceněnou komoditu, s kterou se začalo obchodovat na burze.
Mohlo by se zdát, že je čokoláda sladkost, která je jen dokonale chutná. Čokoláda však s sebou nese i bonus v podobě příznivého vlivu na naše zdraví. Je to velký zdroj antioxidantů, které chrání náš organismus před volnými radikály, jež vznikají látkovou přeměnou tuků. Její rozumná konzumace také pozitivně ovlivňuje kardiovaskulární systém, pomáhá redukovat vysoký krevní tlak a hladinu cukru v krvi. Působí jako prevence chronických onemocnění a ovlivňuje produkci endorfinu (hormonu štěstí).
Vyberte si u nás
Připravili jsme pro vás několik čokoládových kousků z našeho obchodu, které byste si neměli nechat ujít.
Pokud vám čokoláda chutná, ale jste přísní ke své linii, v tento den (13. září) se nemusíte trápit výčitkami. Dopřejte si aspoň tento den tu nejlepší čokoládu a podpořte u sebe produkci slastného endorfinu.
