Dušičky a jak je slavíme

Letošní podzim je v počasí a teplotách velmi přívětivý. Jeho nedílnou součástí jsou Dušičky a většinou v této době je již sychravo, deštivo a celkově velmi nevlídně. Pokud tomu tak bude i letos, nemělo by nás to překvapit, protože podzim má na takové počasí nárok.

Dušičky připadají na 2. listopadu a je to svátek, kdy si lidé připomínají blízké zemřelé. V tento den se za ně modlí, navštěvují hřbitovy, místa jejich posledního odpočinku a hroby zdobí věnci, květinami a zapalují na nich svíce. Název Dušičky je lidový a tato křesťanská tradice se nazývá Památka zesnulých nebo také Vzpomínka na všechny věrné zesnulé. Druhý listopad je den liturgického roku, kdy se římskokatolická církev modlí za duše v očistci. Církev československá husitská dokonce ve stejný den slouží liturgické obřady.

Dušičky uzavírají trojici významných dnů, které spolu úzce souvisí.

Jedná se o Halloween, který se slaví 31. října, Svátek Všech svatých připadající na 1. listopad a konečně Dušičky (Památka zesnulých), který uctíváme 2. listopadu. Všechny tři svátky určitým způsobem připomínají a oslavují památku zemřelých. Děje se tak v rámci církevních slavností tak i v pohanských tradicích.

Jak souvisejí Dušičky s Halloweenem?

Den před Dušičkami si připomínáme svátek Všech svatých. Nejedná se pouze o kanonizované svaté, ale i ty, o jejichž svatosti ví pouze Bůh. Dušičky jsou křesťanská tradice a navazují na svátek Všech svatých. V oba tyto dny lidé hojně navštěvují hřbitovy, kde jsou hroby jejich blízkých.

Původní tradice Dušiček je spojená s katolickou vírou v očistec. To je místo, kam odchází duše zemřelého, aby se před vstupem do nebe očistila od méně závažných hříchů. Právě na Dušičky mohou věřící zmírnit tresty zemřelých tím, že se za ně budou modlit nebo vykonají milosrdné skutky.

Stará keltská tradice oslavovala Samhain. Byla to oslava konce léta a začátku nového roku. Svátek se slavil v noci z 31. října na 1. listopadu. Tehdy se stírala hranice mezi světem živých a mrtvých. Zapalovaly se vysoké ohně a všude hořely svíce, které duším svítily na cestu. Lidé používali různé masky, aby se ochránili před zlými duchy. Právě z této tradice vznikl později svátek Halloween. Je populární především v Americe a dalších anglosaských zemích. Lidé vydlabávají dýně, oblékají strašidelné kostýmy, pořádají večírky a děti chodí koledovat.

I v našich krajích lidé dříve vydlabávali různé obličeje, ale dostupná pro tyto zvyky byla například cukrová řepa.

Lidové zvyky

V minulosti se věřilo, že den před Dušičkami vystupují duše jejich zemřelých z očistce, aby mohly navštívit své blízké živé a mohly si na chvíli odpočinout od svých útrap. Lidé pro ně plnili lampy na oleje máslem, aby si Duše mohly ošetřit své spáleniny, které si z očistce přinesly. Večer se pilo mléko, které mělo zajistit, že duše se zchladily. V každé domácnosti se také přes noc nechávalo jídlo pro zesnulé nebo se jídlo vhazovalo do ohně. Pozůstalí ještě více vytápěli své domy, aby bylo duším teplo. Uklízeli ostré předměty, aby se o ně duše nemohly pořezat. V tento den se také nesmělo zametat, aby se duše nevyplašily. Peklo se dušičkové pečivo a zvláštní čtyřhranné buchty s povidly nebo mákem. Tímto pečivem obdarovávali žebrající a chudé občany.

Mezi další zvyky patřilo poskytování almužny chudým a trpícím lidem. Věřilo se totiž, že tito lidé mají k zemřelým ještě blíže a mohou dokonce zprostředkovat kontakt živých s mrtvými.

Rodiny se setkávaly u stolu, kde se modlily za zemřelé, společně povečeřeli a zbytky nechali duším.

O Dušičkách se konají ve velkém bohoslužby a mše svaté. Kněz v tento den nosí černé roucho jako tomu je třeba při pohřbech. Obchází hřbitov spolu s věřícími a kropí hroby svěcenou vodou.