Štítek: tradice

Přestupný rok – mýty a tradice

Přestupný rok – mýty a tradice

Letošní rok s magickou číslovkou 2020 je také tak zvaným rokem přestupným. Přestupný rok je delší než běžný rok a slouží k vyrovnání rozdílů mezi délkou kalendářního a tropického roku. Nebudu Vás nudit zdlouhavými a složitými výklady. Prostě délka kalendářního roku se odvozuje od doby rotace Země kolem své osy, resp. doby rotace Měsíce kolem Země. Tropický rok je proti tomu dán dobou oběhu Země kolem Slunce. Přestupný rok má zkrátka jeden den navíc, takže jich místo 365 má 366.

Vánoční dezerty ve světě

Vánoční dezerty ve světě

Vánoční pečení je v plném proudu. Jestlipak víte, že naše tradiční cukroví je opravdu originální českou specialitou? V podobě, v jaké ho známe, se začalo péci zhruba po 2. světové válce, ale první zmínky o něm se objevují již během 19. století. Tenkrát však patřilo pouze do bohatých domů, protože jeho součástí byla tehdy velmi vzácná koření. A jaké dezerty se na Vánoce jedí u našich sousedů? Trochu jsem zapátrala a připravila pro Vás pár malý přehled. Dozvědět se něco nového je vždy zajímavé 😊.

Velikonoční zvyky a tradice

Velikonoční zvyky a tradice

Lidé se často rozdělují na dva tábory podle různých názorů. Ať už jde o milovníky psů a koček nebo fotbalu a hokeje, každý má spoustu argumentů, proč právě jeho názor je ten pravý a správný. A tak stejně jako existují lidé, pro které jsou nejoblíbenějšími svátky v roce Vánoce, existuje i tábor příznivců Velikonoc.

Kromě toho, že jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem, jsou také obdobím mnoha lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisí jen volně. My si jen vysvětlíme základní velikonoční pojmy a pak se soustředíme především na ty zvyky, které slaví všichni bez rozdílu, na tradice, jež jsou doma v Česku i na Slovensku a symbolizují především příchod jara, radost, zábavu a veselí dětí i dospělých.

Hlavní velikonoční pojmy

Velikonoce jsou tzv. pohyblivé svátky, protože se slaví každý rok v jiném čase. Nicméně jistá pravidelnost zde je. Boží hod velikonoční připadá totiž vždy na první neděli po prvním jarním úplňku. Velikonoční svátky se tak mohou slavit v době od předposledního týdne v březnu až po první polovinu dubna. Týden před tzv. božíhodovou nedělí a velikonočním pondělím se nazývá pašijový a každý den v něm má své vlastní jméno a význam.

Modré pondělí a Šedivé úterý jsou obecně trochu méně známé dny. Většinou se začínalo s domácí přípravou na svátky úklidem, vymetal se prach a pavučiny. O Škaredě středě se nesmíme škaredit, mohlo by nám to zůstat! Někdy je středa zvaná též Sazometná, což odkazuje opět na úklid domácností a vymetání popele a sazí. Také o Zeleném čtvrtku bychom měli být veselí a hlavně – jíst celý den zeleninu, nejlépe zelenou. Velký pátek je pak dnem, kdy se podle legendy otevírají poklady ve skalách a vůbec je celý magický a kouzelný.

Tradice aneb pomlázka a kraslice

Velký pátek nám uvozuje finální dny Velikonoc, sobotu, neděli a pondělí. Na Bílou sobotu se pletou pomlázky a chystají vajíčka, která budou sloužit jako odměna koledníkům. Neděle velikonoční aneb Boží hod to je zase ten správný čas na vaření a pečení tradičních pokrmů, o kterých si podrobněji povíme dále.

Vrcholem velikonočního týdne je, hlavně pro koledníky, pondělí, kdy se vyráží na pomlázku. Každá žena a dívka by měla být pošlehána spletenými čerstvými vrbovými pruty, aby byla následující rok zdravá a svěží. Za pomlázku se mužům a chlapcům děkuje vařenými, obarvenými a ozdobenými vajíčky (a ve velké většině domácností se dospělým mužům nalije sklenka něčeho ostřejšího). Součástí této tradice může být i polévání vodou, které je různé kraj od kraje. Někde polévají muži ženy a někde je to i naopak.

velikonoční vejce

Bez výzdoby to určitě nepůjde

Důležitou součástí Velikonoc je výzdoba. Vyzdobit si svou krásně uklizenou domácnost je pro každou hospodyňku velkou radostí. Jaro je symbolem znovuzrození, a tak jsou kromě květin a pomlázek hlavními motivy vajíčka a mláďata.

Ta se vyskytují ve všech možných podobách, třeba jako motivy na bytovém textilu jako ubrusech, záclonách či polštářích nebo samostatně jako figurky či závěsné dekorace. Svátky jara tedy vítáme s uklizenou domácností plnou květin, kraslic, beránků, zajíčků, kuřat a housat 😊.

Velikonoce v kuchyni

Neděle aneb Boží hod velikonoční je čas na pečení beránka a dalších typických pokrmů, které se mohou v různých oblastech lišit. Jedním z nejoblíbenějších pokrmů je nádivka zvaná též hlavička, jejíž nejdůležitější součástí je uzené maso, česnek, různé zelené bylinky včetně kopřiv a špenátu, bílé pečivo, koření a samozřejmě vejce.

V mnoha domácnostech se také často připravuje velikonoční pečeně, kterou bývá, podobně jako na Boží hod vánoční, hlavně pernatá drůbež jako je kachna nebo krůta. Oblíbenou velikonoční pečínkou je také jehněčí s česnekem. K pečením se připravuje hlavně čerstvý špenát, který spolu s různými zelenými bylinkami symbolizuje jaro.

Pokud nepečete beránka, nemáte formu nebo vám jeho, většinou piškotové, těsto nechutná, zkuste si upéci mazanec. Ten se zadělává na Bílou sobotu a těsto je stejné jako na vánočku. Dalším typickým velikonočním pečivem jsou jidáše. Tato sladká pochoutka ve tvaru válečků je také z kynutého těsta, oslazeného medem.

Věděli jste vše nebo Vám náš článek poskytl nějakou novou informaci?